Pro Melisu
Publikováno 03.04.2015 v 17:01 v kategorii Já, přečteno: 77x
Ahoj, Mel.
Tenhle článek je speciálně pro Tebe. Očividně jsme si podobné i v tom, jak vnímáme utrátu milované osoby nebo zvířete.Já jsem přišla o morčátko, pejska a dva papoušky a nikdy, ale nikdy jsem nebyla smutnější. Ani nevíš, jak jsem brečela, když jsme je pohřbívali.
Mám králíka a zrovna dnes v noci se mi zdálo, že se mi uškrtil a probrečela jsem asi půl hodiny.
Ale když Ti umře kůň, kterého miluješ a je pro Tebe vším, je to jiné, než když se Ti zdá hloupý sen. Možná se mi budeš smát, ale já brečím taky, kdykoli jen o smrti přemýšlím.
Myslím, že si teď zasloužíš oporu ze strany rodičů, kamarádů a myslím, že můžeš počítat i s většinou blogerů, protože Ty njsi narozdíl ode mě typ člověka, který si všude vytváří nepřátele. Myslím, že je hloupost, abys šla v pondělí do školy. Popros mámu, abys mohla zůstat doma a omluv to jako rodinné důvody.
Dej si koupel, čaj, zalez do postele a snaž se usnout. Po dlouhém pláči je člověk unavený, jako když ho polije někdo studenou vodou s uspádlem...
Mazel Tě musel mít opravdu moc, moc, moc rád. Být Tebou, dám si od všeho oddech, protože v tomhle období je člověk přecitlivělý.
Vypadá to, že se taková rána nikdy nezahojí a pravda je, že opravdu asi ne... Ale bude to bolet míň a míň, až to nebude bolet tak moc, věř mi.
Já jsem taky cítila po smrti morčete, jakoby ke mě čuchalo a po smrti psa, jakoby mi oliuofal obličej. A já najednou věděla, že jsou tu se mnou, mají se dobře a chtějí, abych byla šťastná.
Ema:'(
Komentáře
Celkem 3 komentáře
Melisa 03.04.2015 v 22:28 Díky ti moc Emi,fakt.Já taky bulím pořád,třeba i když se mamka zdrží o hodinu později v práci,tak bulím a bojím se,že se jí něco stalo A ono houby.Promiň,že jsem dnes moc nebyla na blogu,řešila jsem něco ohledně Mazlova boxu,vyklízení věcí atd...Fuj.Tfuj den.Ano,smrt je pro nás živé hrozná věc.Máš uplnou pravdu,půjdu spát.Díky ti moc za podporu,vážím si tě.Díky,Melisa
Melisa 03.04.2015 v 22:32 Jinak s tou školou máš asi pravdu,nebyla bych schopná se soustředit.Bulet budu holt ještě nějakou dobu,no...To s tím snem ti věřím,hrůza :( Ošklivé vzpomínky vytěsnit,říkala vždy babi.Ale někdy to holt nejde.Jen mě malinko naštval táta,když se mě zeptal,jestli nechci "náhradního koníka".Chlapi umějí být tak nechápaví...Pozitivní na tom je,že mu mamka vynadala. PS:Sorry,nemám absolutně náladu na žádné smajlíky ... :)
Ema 04.04.2015 v 21:33 Tyjo, já taky bulim, kdyz se mama nekde zdrzi. Je mi te fakt strasne moc lito, ani nevis, jak moc, Mel. Opravdu. Ted mi zas nikdo neveri s jednim duchem, taky brecim, vsichni me pomlouvaji, i cast rodiny...
Nojo, zivot je krutej. Ale vsechno po vsem zlem nebo pred vsim zlim je neco hezkeho...:)
A vzpominky tu budou naporad a s nimi i ten, na koho vzpominas.